Domů O nás Členové sboru Historie Galerie

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ

VELICHOVKY

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ

VELICHOVKY

založeno 1934

Citát z „Knihy zápisů"

Rok 1934 přinesl nám nový podnět k ustavení Sboru dobrovolných hasičů ve Velichovkách. K tomuto kroku dal podnět pan starosta Rudolf Štefan, truhlář a majitel realit za součinnosti pokrokového občanstva.

Naznačil účel sboru dobrovolného hasičstva v zájmu celé obce, v případě i širšího okolí a vylíčil tak cíl, jakým hasičstvo ještě má bez rozdílu jeho rozvrstvení. Z tohoto došlo poté ku svolání příznivců hasičstva a přejeme této započaté práci mnoho zdaru!

Ve Velichovkách dne 1. června 1934

Sbor spadal pod župu Albrechtickou a jeho ustavení bylo potvrzeno okresním úřadem ve Dvoře Králové a zemským úřadem v Praze. Sbor měl 13 činných členů a 7 přispívajících členů.

Členský příspěvek byl od 6,- Kčs a přispívající platili v libovolné výši. Členský slib byl složen podáním ruky br. župnímu dozorci Fr. Holanci.

Výbor vstoupil v jednání s firmami o zakoupení výstroje a výzbroje. Výstroj dodala firma R. A. Smekala ze Slatiny za 6. 400,- Kčs. A tak za rok 9. června 1935 se konalo veřejné cvičení na zahradě p. Kopeckého, neboť už 30 členů bylo kompletně vybaveno včetně nových uniforem.

Seznam členů k 30.9. 2016

Historie

Na schůzi 19. srpna 1935 se jednalo o uskladnění nových žebříků. Obec je povolila uskladnit v budově Kampeličky, kde by snad mohla být zbrojnice. Sbor by chtěl stavět zbrojnici novou, ale obec pro to neměla pochopení, byl problém se zakoupením pozemku.

Sbor pořádal i taneční veselici a členové se v uniformách zúčastnili všech oslav v obci. Důležitým členem byl trubač, který svolával všechny členy ke cvičení. Roční subvence od obce činila 1.000,- Kčs a menšími dary přispěla i Kampelička. To však nestačilo na zakoupení motorové stříkačky, kterou sbor nutně potřeboval. Stříkačka měla stát 35.000,- Kčs a obec nechtěla víc dát, že prý musí zařídit vodovod. Na ten si však obec počkala ještě několik desetiletí. A tak zapisovatel p. Holeček píše: „ S politováním musíme konstatovat, jak v naší obci jsou lidé, kterým jsou hasiči jako přítěž, kterým jest každé koruny škoda, kterážto jiné korporaci by se nechalo dát vše. Každá obec je hrdá na to, když má sbor, co možná nejlépe vyzbrojen, kdežto u nás je vše naopak".

V této době prováděl velitel IV. kraje br. Kňourek přehlednost sboru a do knihy vlastní rukou zapsal: „Pohotovost sboru osobní – dobrá – požární nedostatečná, vedení správné, velmi dobré. V zimním období sborová škola pořádána v počtu 32 hodin. Domáhejte se u obecního zastupitelstva bez odkladného vyzbrojení. V případě nevyhovění, nechť velitel přidá zodpovědnost za požární bezpečnost obce starostovi".

Na zásah okresního úřadu, který obci nařídil stříkačku zakoupit , jednal sbor s firmou Bohumil Mára – Lázně Poděbrady o zakoupení stříkačky o výkonu 34 – 35 HP za 22.500,- Kčs na hadice, šroubení a naviják 13.760,- Kčs. Celkem tedy 36.260,- Kčs a byla umístěna v kůlně u Kampeličky. Tam už ostatně byla veškerá výstroj hasičů uskladněna. Tím byla pro obec vyřešena otázka zbrojnice. To bylo v roce 1938.

Vraťme se však zpět. Sbor pořádá různé plesy, tancovačky, cvičení a pilně spolupracuje s tělovýchovnou jednotou SOKOL. Pro zajímavost vstupné na bál s překvapením činilo 3,80 Kčs. Hudba hrála za 8,- Kčs na hodinu a činila beze všech dalších požitků. Sbor se s financemi dost potýkal a v roční bilanci je napsán zápis „Schodek 140,- Kčs uhradil br. pokladník ze svých prostředků".

Členové jezdili na hasičské slavnosti v okolí. V roce 1936 na Slavnost rozvinutí spolkového praporu v Dubenci. Cvičili na Novém Plese, Starém Plese, v Neznášově, Semonicích, Krčíně, Vilanticích a i na župním cvičení v Albrechticích. Členové dostávali za účast na cvičení každý 10,- Kčs.

V roce 1937 se uskutečnilo 27 cvičení, 3 tajné pochodové výlety, 11 požárních stráží. Měli i účast na župní škole. Těsně před válkou správa lázní nabídla sboru louku pod koupalištěm pro zřízení cvičiště. Velkostatkář Seisser nabídl pozemek u váhy ke stavbě hasičské zbrojnice, ale za takových podmínek, že to obec, ani sbor nemohly přijmout.

Hrozba blížící se války se projevila zasláním Hraničářského příspěvku, školním CPO, ustavením branného výboru a nočními hlídkami. Pak se činnost omezila jen na valné hromady a od roku 1942 přestala činnost úplně.

První zápis po osvobození je 2. července 1945 a jednal o žádosti o zakoupení auta. Dostali starší menší autobus, jako požární auto. Autobus se musel pro potřeby hasičů přestavět asi za 25.000,- Kčs. A v roce 1948 bylo zakoupeno od fondu národní obrody za cenu 9.860,- Kčs (6.000,- Kčs z vázaných vkladů a 3.860,- Kčs v nových platidlech). Nutná oprava auta přišla na 38.801,60 Kčs. V roce 1964 bylo toto vozidlo vyřazeno a nahrazeno vozidlem značky Garant v ceně 15.000,- Kčs později potom nám byla přidělena Praga 5. To by o vozidlech bylo vše.

V roce 1964 byla zakoupena siréna a v roce 1966 se začalo jednat o výstavbě nové zbrojnice. Realizace, ale byla až v roce 1975, a sice jedna garáž a klubovní místnost se skladem.

Na popud br. Ludvíka Petiry se začalo s přestavbou dvou velkých garáží a jedné malé a nad garážemi se postavilo patro s velkou klubovnou a zázemím.

Po válce se družstvo mužů zúčastňovalo všech cvičení a soutěží v okolí a jezdilo se i k požárům do Lužan, Zaloňova a Chotěborek. A v roce 1957 se likvidoval požár na velkostatku. Tento požár byl opravdovým nebezpečím pro celou obec. Dále hasiči pomáhali při povodních v Jaroměři v letech 1946, 1948 a 2002. Zúčastňovali se pravidelně okrskových a okresních soutěží.

Při sboru od jeho založení působili také samaritáni, jejich velitelem byl dlouhé roky br. Václav Sklenka, který byl zároveň pokladníkem sboru po válce.

Již z počátku existence sboru byly členkami i ženy. Náčelnice byla Žofie Petirová, dále Dvořáková, Kratochvílová, Švastová Růžena, Petirová Růžena, Spanilá Anna, Ryklová, Truncová, Indruchová a Klosová Marie, ... aktivní i jako revizorky, samaritánky a obsluha při zábavách a soutěžích.

V roce 1964 bylo ustaveno první žákovské družstvo a vedl jej br. Josef Bělina až do roku 1965, kdy s mladými požárníky začal pracovat br. Vilém Divíšek. V roce 1972 se zapojily i dívky a přihlásili se do celostátní soutěže Plamen. Děti začala vést i s. Drahoslava Divíšková. Oddíl mladých hasičů se rozrůstal a tak začala s dětmi pracovat později i s. Hana Petirová a hodně instruktorek. Oddíl se rozdělil na družstvo mladších a starších dětí. A později starší děti a dorost začala vést s. Milada Řeháková. Mladší děti vedla s. Drahoslava Divíšková až do roku 2008 od té doby vedla děti do roku 2010 s. Lucie Hynková a br. Vojtěch Voltr. Na podzim roku 2010 začíná vést kolektiv mladých hasičů s. Petra Plachetková spolu se s. Pavlou Vejrovou. Dodnes vede mladé hasiče s. Petra Plachetková spolu se s. Zuzanou Malou, která začala s kolektivem pracovat v roce 2013.

Dlouhodobými funkcionáři, na které nesmíme zapomenout byli tito bratři:

První starosta sboru: pan Ludvík Gabriel

První velitel sboru: pan Václav Dvořák

Další funkcionáři: bratři Ludvík Gabriel, Václav Dvořák, Emanuel Horník, Václav Štefan, František Klos, Rudolf Štefan, Jan Holeček, Eduard Kopecký, Václav Sklenka, Rudolf Kubeš, František Rejchrt, František Šubrt, Nikolaj Ponomarev, Karel Halbych, Josef Kopecký, Josef Bělina, Vilém Divíšek, Luděk Petira, Luboš Rejchrt.